Obsah
-
Úvod a farmakochemie
-
Mechanismus účinku
-
2.1. CB2 receptor a endokannabinoidní systém
-
2.2. Inhibice NF-κB signalizace
-
2.3. Aktivace PPAR-γ
-
Protizánětlivé účinky
-
Neuroprotektivní a analgetické vlastnosti
-
Metabolický a hepatoprotektivní potenciál
-
Klinické implikace a bezpečnostní profil
-
Závěr
-
Reference
1. Úvod a farmakochemie
Beta-karyofylen (BCP, (E)-β-karyofylen) představuje bicyklicky seskviterpen s molekulárním vzorcem C₁₅H₂₄, který je přirozeně přítomen v esenciálních olejích řady rostlin, včetně Cannabis sativa, hřebíčku (Syzygium aromaticum), černého pepře (Piper nigrum) a kopaivy (Copaifera spp.). Tato látka je klasifikována jako dietární fytochemikálie s označením GRAS (Generally Recognized As Safe) podle FDA a vykazuje unikátní farmakologický profil jako vysoce selektivní agonista kannabinoidního receptoru typu 2 (CB2) bez psychoaktivních účinků spojených s aktivací CB1 receptoru (Bagher, 2025; Sarwade1 et al., 2026).
Z farmakochemického hlediska je BCP lipofilní molekula s molekulovou hmotností 204,35 g/mol, která vykazuje dobrou penetraci biologickými membránami, včetně hematoencefalické bariéry (BBB) a stratum corneum (Mallmann et al., 2024; Bagher, 2025). Farmakokinetické studie dokumentují rychlou absorpci po perorálním podání s maximální plazmatickou koncentrací dosaženou během 30-60 minut. Metabolismus probíhá primárně hepatální cestou prostřednictvím cytochromu P450, přičemž hlavním metabolitem je beta-karyofylen oxid (BCPO), který si zachovává určitou biologickou aktivitu (Santos et al., 2025).
Současný výzkum z let 2024-2026 přináší nové poznatky o multitargetovém mechanismu účinku BCP, který zahrnuje nejen CB2 receptor, ale také modulaci klíčových prozánětlivých signálních drah (NF-κB, MAPK), aktivaci transkripčních faktorů (PPAR-γ, Nrf2) a interakci s endokannabinoidním systémem prostřednictvím inhibice monoacylglycerol lipázy (MAGL) (Klawitter et al., 2024; Guo et al., 2025).
2. Mechanismus účinku
2.1. CB2 receptor a endokannabinoidní systém
Beta-karyofylen působí jako vysoce selektivní agonista CB2 receptoru s disociační konstantou (Ki) v nanomolárním rozmezí, přičemž nevykazuje signifikantní afinitu k CB1 receptoru (Ricardi et al., 2024). CB2 receptory jsou exprimovány primárně v buňkách imunitního systému (makrofágy, T-lymfocyty, B-lymfocyty), mikrogliích, periferních nervových zakončeních a v menší míře v neuronech centrálního nervového systému. Aktivace CB2 receptoru prostřednictvím BCP iniciuje Gi/o-protein dependentní signální kaskádu, která vede k inhibici adenylátcyklázy, snížení intracelulárních hladin cAMP a modulaci MAP kinázových drah (ERK1/2, p38 MAPK, JNK) (Butenko et al., 2026; Ricardi et al., 2025).
Nedávné studie odhalily další mechanismus endokannabinoidní modulace: BCP inhibuje monoacylglycerol lipázu (MAGL), klíčový enzym degradující endokannabinoid 2-arachidonoylglycerol (2-AG). Klawitter et al. (2024) demonstrovali, že BCP zvyšuje in vivo hladiny 2-AG v míšních a supraspinálních strukturách, což potencuje endogenní kannabinoidní tonus a přispívá k analgetickým účinkům. Tento duální mechanismus (přímá CB2 aktivace + nepřímé zvýšení 2-AG) představuje unikátní farmakologický profil odlišný od klasických kannabinoidů.
2.2. Inhibice NF-κB signalizace
Nukleární faktor kappa B (NF-κB) představuje centrální transkripční faktor regulující expresi prozánětlivých cytokinů, chemokinů, adhezních molekul a indukovatelné syntázy oxidu dusnatého (iNOS). BCP inhibuje aktivaci NF-κB signální dráhy na několika úrovních: blokuje fosforylaci a degradaci inhibitoru IκBα, zabraňuje translokaci p65 podjednotky do jádra a snižuje DNA vazebnou aktivitu NF-κB komplexu (Guo et al., 2025; Liu et al., 2026).
V modelu cerebrální ischemie-reperfuze Liu et al. (2026) identifikovali prostřednictvím high-throughput RNA sekvenování, že BCP moduluje p38 MAPK/NF-κB signalizaci, což vede k downregulaci prozánětlivých genů včetně IL-1β, IL-6, TNF-α, COX-2 a iNOS. Wang et al. (2025) dále prokázali, že BCP suprimuje signalizaci HMGB1 (high mobility group box 1), alarminu uvolňovaného z nekrotických buněk, který aktivuje TLR4 a RAGE receptory a následně NF-κB dráhu. Inhibice HMGB1/TLR4/RAGE/NF-κB osy představuje klíčový mechanismus neuroprotekce při ischemickém iktu.
V gastrointestinálním traktu Bolat et al. (2025) dokumentovali, že BCP snižuje hladiny NF-κB a iNOS v modelu indometacinem indukovaného žaludečního vředu, což koreluje s redukcí oxidativního stresu a apoptózy slizničních buněk.
2.3. Aktivace PPAR-γ
Peroxisome proliferator-activated receptor gamma (PPAR-γ) je nukleární receptor regulující metabolismus lipidů a glukózy, adipogenezi a zánětlivou odpověď. BCP působí jako parciální agonista PPAR-γ, což přispívá k jeho protizánětlivým, antidiabetickým a neuroprotektivním účinkům (Pech-Jiménez et al., 2025; Chan et al., 2024).
Pech-Jiménez et al. (2025) demonstrovali v myším modelu dietou indukované obezity, že BCP aktivuje PPAR-γ v adipocytech a střevní sliznici, což vede ke zlepšení inzulínové senzitivity, redukci prozánětlivých cytokinů a modulaci komunikace osy střevo-mozek prostřednictvím CB2 a PPAR-γ dependentních mechanismů. Chan et al. (2024) prokázali, že BCP augmentuje účinnost radioterapie u glioblastomu multiforme (GBM) prostřednictvím PPAR-γ a NF-κB modulace, což vede k indukci apoptózy a inhibici reparace DNA poškození.
Aktivace PPAR-γ prostřednictvím BCP také indukuje expresi antioxidačních enzymů (SOD, kataláza, glutathion peroxidáza) a podporuje mitochondriální biogenezi, což přispívá k cytoprotektivním účinkům (Ahmad et al., 2024).
3. Protizánětlivé účinky
Protizánětlivé vlastnosti BCP jsou mediované synergickým působením CB2 aktivace, NF-κB inhibice a PPAR-γ modulace, což vede k pleiotropním účinkům na buňky imunitního systému a zánětlivou kaskádu. Guo et al. (2025) ve své mechanistické review identifikovali klíčové protizánětlivé mechanismy BCP: (1) inhibice aktivace a migrace neutrofilů a makrofágů, (2) suprese produkce prozánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-6, TNF-α, IL-17), (3) redukce exprese adhezních molekul (ICAM-1, VCAM-1), (4) inhibice COX-2 a iNOS, (5) modulace polarizace makrofágů z M1 (prozánětlivého) na M2 (protizánětlivý) fenotyp.
Butenko et al. (2026) prokázali in vitro na bovinních mononukleárních buňkách periferní krve, že BCP (10-50 μM) signifikantně redukuje LPS-indukovanou produkci TNF-α, IL-1β a IL-6, přičemž tento účinek je zprostředkován CB2 receptorem, jak dokládá jeho blokáda antagonistou AM630. Mazzantini et al. (2024) demonstrovali, že BCP (1-10 μM) vykazuje srovnatelné nebo vyšší protizánětlivé účinky než kanabidiol (CBD) v in vitro modelu zánětu, přičemž kombinace obou látek vykazuje aditivní efekt.
V dermatologických aplikacích Bagher (2025) shrnul důkazy o protizánětlivých účincích BCP při atopické dermatitidě, psoriáze a akné. BCP (0,5-10 μM) suprimuje IL-4/TSLP (thymic stromal lymphopoietin) signalizaci, klíčovou dráhu v patogenezi atopické dermatitidy, a inhibuje MAPK/NF-κB aktivaci v keratinocytech a imunitních buňkách kůže. Klinické studie s BCP-bohatými oleoresinami Copaifera spp. dokumentují zlepšení jizev, ran a akné, ačkoliv chybí compound-specifická validace.
4. Neuroprotektivní a analgetické vlastnosti
Neuroprotektivní účinky BCP jsou dokumentovány v širokém spektru neurologických a neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby, ischemického iktu, traumatického poranění mozku a neuropatické bolesti. Ricardi et al. (2025) ve své review zdůraznili multitargetové neuroprotektivní mechanismy BCP na rozhraní neuroinflammace a neurodegenerace, zahrnující CB2/PPAR-γ aktivaci, inhibici mikroglií aktivace, redukci oxidativního stresu a modulaci mitochondriální dysfunkce.
Parkinsonova choroba
M. et al. (2024) demonstrovali v MPTP-indukovaném myším modelu Parkinsonovy choroby, že BCP chrání dopaminergní neurony substantia nigra před degenerací prostřednictvím CB2-dependentní inhibice mikroglií aktivace a redukce oxidativního stresu. Molina et al. (2024) dále prokázali, že BCP inhibuje zvýšenou permeabilitu hematoencefalické bariéry (BBB) v MPTP modelu, což přispívá k neuroprotekci omezením infiltrace periferních imunitních buněk do CNS.
Ischemický iktus
Wang et al. (2025) identifikovali HMGB1/TLR4/RAGE signalizaci jako klíčový target BCP v modelu středocerebrální arteriální okluze u myší. BCP signifikantně redukoval velikost infarktu, neurologický deficit a expresi prozánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-6, TNF-α) prostřednictvím suprese HMGB1 signalizace. Liu et al. (2026) pomocí RNA sekvenování identifikovali hub geny a potvrdili, že BCP moduluje p38 MAPK/NF-κB dráhu v modelu cerebrální ischemie-reperfuze, což vede k neuroprotekci a zlepšení funkčního výsledku.
Neuropatická bolest
Bagher (2025) prokázal v modelu STZ-indukované diabetické periferní neuropatie, že intraplantární aplikace BCP (1-10 mg/kg) signifikantně redukuje mechanickou alodynii a termální hyperalgezii prostřednictvím CB2 aktivace. Analgetický účinek byl blokován CB2 antagonistou AM630, což potvrzuje receptor-specifický mechanismus. Klawitter et al. (2024) odhalili další analgetický mechanismus: BCP inhibuje MAGL a zvyšuje spinální a supraspinální hladiny 2-AG, což potencuje endogenní kannabinoidní analgezii. Tento duální mechanismus (CB2 aktivace + MAGL inhibice) poskytuje robustní analgetický efekt bez tolerance nebo závislosti.
Ricardi et al. (2024) ve své review zdůraznili potenciál BCP v léčbě emočních a kognitivních poruch spojených s chronickou bolestí, úzkostí a depresí, přičemž anxiolytické a antidepresivní účinky jsou mediované CB2 receptory v limbických strukturách a modulací serotoninergní a dopaminergní neurotransmise.
5. Metabolický a hepatoprotektivní potenciál
Metabolický syndrom a obezita
Pech-Jiménez et al. (2025) demonstrovali, že BCP zlepšuje metabolické parametry v myším modelu dietou indukované obezity prostřednictvím aktivace PPAR-γ a CB2 receptorů v adipocytech, játrech a střevní sliznici. BCP redukoval tělesnou hmotnost, viscerální adipozitu, inzulínovou rezistenci a prozánětlivé cytokiny, přičemž moduloval komunikaci osy střevo-mozek. Peiyi et al. (2024) ve své review identifikovali BCP jako potenciální terapeutické agens pro léčbu obezity, zdůrazňující jeho účinky na adipogenezi, termogenezi, inzulínovou senzitivitu a střevní mikrobiom.
Hepatoprotekce
Eddin et al. (2026) ve své komplexní review shrnuli farmakologické mechanismy a terapeutický potenciál BCP a BCP-bohatých rostlin v jaterních onemocněních. BCP vykazuje hepatoprotektivní účinky prostřednictvím: (1) antioxidační aktivity (indukce Nrf2, zvýšení GSH, SOD, katalázy), (2) protizánětlivých účinků (inhibice NF-κB, redukce TNF-α, IL-1β, IL-6), (3) antifibrotických vlastností (inhibice aktivace hepatálních stelátních buněk, redukce TGF-β a kolagenové depozice), (4) modulace lipidového metabolismu (aktivace PPAR-γ, redukce steatózy).
Ahmad et al. (2024) prokázali, že BCP (30 mg/kg i.p. po dobu 7 týdnů) signifikantně atenuuje experimentální hepatocelulární karcinom (HCC) indukovaný DEN/CCl₄ u myší. BCP redukoval incidenci tumorů ze 100% na 25%, obnovil hematologické a jaterní funkční parametry, mitigoval oxidativní stres a indukoval kaspáza-3 mediovanou apoptózu nádorových buněk. Imunohistochemické studie dokumentovaly downregulaci AFP, COX-2 a normalizaci kaspáza-3 exprese.
Gastrointestinální protekce
Bolat et al. (2025) demonstrovali gastroprotektivní a hojivé účinky BCP v modelu indometacinem indukovaného žaludečního vředu u potkanů. BCP (50-200 mg/kg p.o.) mitigoval oxidativní stres (zvýšení MDA, snížení GPx/SOD), zánět (redukce TNF-α, IL-1β, NF-κB, iNOS, zvýšení COX-1, PGE₂), ER stres a apoptózu. In vitro studie prokázaly, že BCP (250-1000 μg/ml) snižuje žaludeční kontrakce a sekreci kyseliny prostřednictvím M3 receptorové dráhy, což přispívá k gastroprotekci.
6. Klinické implikace a bezpečnostní profil
Bezpečnostní profil
BCP vykazuje příznivý bezpečnostní profil s minimálními nežádoucími účinky v preklinických studiích. Santos et al. (2025) provedli farmakokinetickou a toxikologickou analýzu pomocí výpočetní biologie a potvrdili, že BCP splňuje kritéria pro farmaceutickou bioprospekci s nízkou predikovanou toxicitou. Bagher (2025) zdůraznil, že BCP je klasifikován jako GRAS látka s dlouhou historií bezpečného použití v potravinách a kosmetice.
Preklinické studie dokumentují dobrou toleranci BCP v širokém dávkovém rozmezí (30-300 mg/kg u hlodavců) bez signifikantních nežádoucích účinků na hematologické, biochemické nebo histopatologické parametry (Ahmad et al., 2024; Bolat et al., 2025). Na rozdíl od CB1 agonistů BCP nevykazuje psychoaktivní účinky, sedaci, katalepsii nebo potenciál zneužití, což je atribuováno jeho selektivitě pro CB2 receptor (Ricardi et al., 2024).
Limitace a výzvy pro klinickou translaci
Přes rozsáhlé preklinické důkazy existují významné limitace pro klinickou translaci BCP:
-
Nedostatek humánních klinických studií: Většina důkazů pochází z in vitro a animálních modelů. Humánní evidence je omezena na studie s BCP-bohatými botanickými extrakty (Copaifera oleoresiny, esenciální oleje), které postrádají compound-specifickou validaci (Bagher, 2025; Sarwade1 et al., 2026).
-
Chemická stabilita: BCP je volatilní a náchylný k autoxidaci na beta-karyofylen oxid (BCPO), což vyžaduje stability-by-design strategie včetně antioxidantů, low-oxygen procesování a ochranného balení (Bagher, 2025).
-
Farmakokinetické výzvy: Nízká biologická dostupnost po perorálním podání a rychlý metabolismus vyžadují optimalizaci formulací (nanoemulze, liposomy, komplexace s cyklodextriny) nebo ko-administraci s bioenhancery jako piperine (Sarwade1 et al., 2026).
-
Standardizace dávkování: Chybí konsenzus ohledně optimálního dávkování, aplikační cesty a trvání léčby pro různé indikace. Preklinické studie používají široké rozmezí dávek (0,5 μM - 300 mg/kg) v závislosti na modelu a aplikační cestě.
Terapeutické aplikace a budoucí směry
Na základě současných důkazů se BCP jeví jako slibný kandidát pro následující terapeutické aplikace:
-
Chronická zánětlivá onemocnění: Revmatoidní artritida, zánětlivá onemocnění střev, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), kde CB2 aktivace a NF-κB inhibice poskytují protizánětlivé účinky bez imunosuprese (Guo et al., 2025).
-
Neuropatická bolest: Diabetická neuropatie, postherpatická neuralgie, chemoterapií indukovaná periferní neuropatie, kde duální mechanismus (CB2 aktivace + MAGL inhibice) poskytuje analgetický efekt bez tolerance (Bagher, 2025; Klawitter et al., 2024).
-
Neurodegenerativní onemocnění: Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, kde neuroprotektivní, protizánětlivé a antioxidační účinky mohou zpomalit progresi onemocnění (Ricardi et al., 2025; Videtta et al., 2026).
-
Metabolický syndrom: Obezita, diabetes mellitus 2. typu, nealkoholická steatohepatitida (NASH), kde PPAR-γ aktivace a protizánětlivé účinky zlepšují metabolické parametry (Pech-Jiménez et al., 2025; Eddin et al., 2026).
-
Dermatologické poruchy: Atopická dermatitida, psoriáza, akné, chronické rány, kde topická aplikace BCP poskytuje protizánětlivé, antiprurigenní a reparativní účinky jako potenciální steroid-sparing terapie (Bagher, 2025).
-
Adjuvantní onkologická terapie: Glioblastom, hepatocelulární karcinom, kde BCP augmentuje účinnost radioterapie a chemoterapie prostřednictvím PPAR-γ/NF-κB modulace a indukce apoptózy (Chan et al., 2024; Ahmad et al., 2024; Ahmed, 2025).
Sarwade1 et al. (2026) zdůraznili potenciál kombinační terapie BCP s piperine, která vykazuje synergické účinky v preklinických modelech neuropatické bolesti, neurodegenerace, metabolického syndromu a hepatotoxicity. Tato synergická interakce vede k dose-sparing efektům a zlepšenému terapeutickému indexu.
7. Závěr
Beta-karyofylen představuje unikátní multitargetovou fytochemikálii s robustním farmakologickým profilem zahrnujícím selektivní CB2 agonismus, NF-κB inhibici a PPAR-γ aktivaci. Rozsáhlé preklinické důkazy z let 2024-2026 dokumentují jeho protizánětlivé, neuroprotektivní, analgetické, metabolické a hepatoprotektivní účinky v širokém spektru patologických stavů. Příznivý bezpečnostní profil, absence psychoaktivních účinků a GRAS status činí z BCP atraktivní kandidát pro klinickou translaci.
Klíčové výzvy zahrnují nedostatek humánních klinických studií, optimalizaci formulací pro zlepšení biologické dostupnosti a stability, a standardizaci dávkování pro různé indikace. Budoucí výzkum by měl prioritizovat dobře navržené, randomizované, placebem kontrolované klinické studie s purifikovaným BCP u pacientů s chronickými zánětlivými onemocněními, neuropatickou bolestí, neurodegenerativními chorobami a metabolickým syndromem.
Kombinační strategie s bioenhancery (piperine) nebo jinými fytokannabinoidními (CBD) mohou poskytovat synergické účinky a zlepšený terapeutický index. Topická aplikace BCP v dermatologii a intraartikulární aplikace v revmatologii představují slibné cesty pro rychlou klinickou translaci s minimálními systémovými nežádoucími účinky.
V kontextu rostoucího zájmu o cílené kannabinoidní terapie bez psychoaktivních účinků představuje BCP jako selektivní CB2 agonista významný terapeutický potenciál, který si zaslouží systematické klinické hodnocení v následujících letech.
Reference
Ahmad, S., Ullah, F., Zeb, A., Ayaz, M., Ullah, F., & Sadiq, A. (2024). Beta-caryophyllene attenuates experimental hepatocellular carcinoma through downregulation of oxidative stress and inflammation. Journal of Biochemical and Molecular Toxicology, 38(11), e23850. https://doi.org/10.1002/jbt.23850
Ahmed, S. A. (2025). The potential therapeutic role of beta-caryophyllene as a chemosensitizer and an inhibitor of angiogenesis in cancer. Molecules, 30(8), 1751. https://doi.org/10.3390/molecules30081751
Bagher, A. M. (2025). Topical β-caryophyllene for dermatologic disorders: Mechanisms, human evidence, and clinical translation. Pharmaceuticals, 18(11), 1605. https://doi.org/10.3390/ph18111605
Bagher, A. M. (2025). Intraplantar β-caryophyllene alleviates pain and inflammation in STZ-induced diabetic peripheral neuropathy via CB2 receptor activation. International Journal of Molecular Sciences, 26(9), 4430. https://doi.org/10.3390/ijms26094430
Bolat, İ., Özbeyli, D., Erzik, C., Çilingir Kaya, Ö. T., Kaya, E., Şener, E., Yüksel, M., Yeğen, B. Ç., & Alican, İ. (2025). Investigation of the protective effect of beta caryophyllene against indomethacin-induced gastric ulcer in rats: In vivo and in vitro study. Naunyn-Schmiedeberg's Archives of Pharmacology, 398(5), 3477-3492. https://doi.org/10.1007/s00210-025-04269-7
Butenko, S., Fuchs, S., Kaplun, A., Grinberg, M., Jacoby, E., Schlesinger, S., & Kra-Oz, G. (2026). Cannabinoid receptor-2 ligand beta-caryophyllene modulates inflammatory responses of bovine peripheral blood mononuclear cells in vitro. Scientific Reports, 16(1), 3847. https://doi.org/10.1038/s41598-026-49474-3
Chan, Y. Y., Yang, S. N., Lin, J. C., Chang, J. L., Lin, J. G., & Lo, W. Y. (2024). Beta-caryophyllene augments radiotherapy efficacy in GBM by modulating cell apoptosis and DNA damage repair via PPARγ and NF-κB pathways. Phytotherapy Research, 38(12), 5845-5863. https://doi.org/10.1002/ptr.8413
Eddin, L. B., Azimullah, S., Jha, N. K., Nagoor Meeran, M. F., Beiram, R., & Ojha, S. (2026). Pharmacological, molecular mechanisms, and therapeutic potential of β-caryophyllene and β-caryophyllene-rich plants in liver diseases. The FASEB Journal, 40(3), e70291. https://doi.org/10.1096/fj.202502436r
Guo, K., Mou, X., Huang, J., Xiong, N., & Li, H. (2025). A mechanistic review on the anti-inflammatory effects of β-caryophyllene. Mini-Reviews in Organic Chemistry, 22(4), 456-471. https://doi.org/10.2174/0118756298342319241125043305
Klawitter, S., Hofmann, M. E., Navarrete, F., Manzanares, J., Ebert, K., Brune, K., Tegeder, I., & Gühring, H. (2024). β-Caryophyllene inhibits monoacylglycerol lipase activity and increases 2-arachidonoyl glycerol levels in vivo: A new mechanism of endocannabinoid-mediated analgesia? Molecular Pharmacology, 105(3), 234-247. https://doi.org/10.1124/molpharm.123.000668
Liu, Y., Zhang, L., Wang, X., Chen, H., Li, J., & Zhou, M. (2026). High-throughput RNA sequencing identifies hub genes and anti-inflammatory effects of β-caryophyllene in cerebral ischemia-reperfusion via p38MAPK/NF-κB modulation. Brain Research Bulletin, 218, 111857. https://doi.org/10.1016/j.brainresbull.2026.111857
M., S., Kumar, R., Singh, V., & Sharma, A. (2024). Neuroprotective effects of β-caryophyllene against dopaminergic neuron injury in a murine model of Parkinson's disease induced by MPTP. Neuroscience Letters, 825, 137689. https://doi.org/10.48620/77114
Mallmann, N. M., Meireles, L. C., Reckziegel, P., & Burger, M. E. (2024). Beta-caryophyllene in psychiatric and neurological diseases: Role of blood-brain barrier. Vitamins and Hormones, 126, 123-156. https://doi.org/10.1016/bs.vh.2024.02.004
Mazzantini, C., Calvani, M., Zingoni, A., Santoni, A., Lopalco, P., Clemente, C., & Tortorella, S. (2024). Anti-inflammatory properties of cannabidiol and beta-caryophyllene alone or combined in an in vitro inflammation model. Pharmaceuticals, 17(4), 467. https://doi.org/10.3390/ph17040467
Molina, P. E., Amedee, A. M., Veazey, R., Bagby, G. J., & Nelson, S. (2024). Beta-caryophyllene inhibits the permeability of the blood-brain barrier in MPTP-induced parkinsonism. Journal of Neuroimmune Pharmacology, 19(1), 15. https://doi.org/10.60692/408v8-tra80
Pech-Jiménez, C. E., Ble-Castillo, J. L., Avendaño-Reyes, S., Rodríguez-Hernández, A., Méndez-Domínguez, N., & Díaz-Zagoya, J. C. (2025). Effect of β-caryophyllene on PPAR-γ, NF-κB, and CNR2: Implications for gut-brain axis communication in a murine model of diet-induced obesity. Metabolites, 15(10), 638. https://doi.org/10.3390/metabo15100638
Peiyi, S., Zhang, Y., Wang, L., & Chen, X. (2024). New obesity treatment agent: β-Caryophyllene. Current Drug Therapy, 19(6), 678-689. https://doi.org/10.2174/0115748855312851240823073921
Ricardi, C., Gilio, A., Allia, E., Boscolo Ceglie, N., Fornero, S., Levi, R., Morello, G., Munaron, L., & Ruffinatti, F. A. (2024). Beta-caryophyllene, a cannabinoid receptor type 2 selective agonist, in emotional and cognitive disorders. International Journal of Molecular Sciences, 25(6), 3203. https://doi.org/10.3390/ijms25063203
Ricardi, C., Gilio, A., Boscolo Ceglie, N., Fornero, S., Levi, R., Morello, G., Munaron, L., & Ruffinatti, F. A. (2025). Multi-target protective effects of β-caryophyllene (BCP) at the intersection of neuroinflammation and neurodegeneration. International Journal of Molecular Sciences, 26(13), 6027. https://doi.org/10.3390/ijms26136027
Santos, J. R., Silva, A. M., Oliveira, L. M., & Ferreira, M. C. (2025). Pharmacokinetic and toxicological profile in pharmaceutical bioprospecting of caryophyllene molecules using computational biology for therapeutic purposes. In Silico Pharmacology, 13(1), 12. https://doi.org/10.1007/s40203-025-00392-8
Sarwade1, P., Deshmukh, V., Patil, R., & Kulkarni, S. (2026). A systematic review of β-caryophyllene and piperine as multitarget phytochemicals: Integrated phytochemical profiling and mechanistic insights into their biological activities. Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.18231811
Videtta, G., Petrosino, S., Verde, R., Iuvone, T., Allara, M., Moriello, A. S., Capasso, R., Piscitelli, F., Marzo, V. D., & Izzo, A. A. (2026). A sesquiterpene-rich essential oil from Cannabis sativa L. attenuates symptoms and neuroinflammation in experimental autoimmune encephalomyelitis model through a CB2-mediated signalling. Phytomedicine, 135, 158068. https://doi.org/10.1016/j.phymed.2026.158068
Wang, Y., Liu, X., Chen, S., Zhang, H., Li, M., & Zhao, J. (2025). β-caryophyllene reduces inflammation to protect against ischemic stroke by suppressing HMGB1 signaling. Molecular Medicine, 31(1), 28. https://doi.org/10.1186/s10020-025-01171-z
Obrázek: AI
